Přeskočit na obsah

Karel Kerka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeho Milost
Karel Kerka
děkan v Libochovicích
osobní arciděkan
čestný kanovník litoměřické kapituly
Karel Kerka kolem roku 1890 jako libochovický děkan.
Karel Kerka kolem roku 1890 jako libochovický děkan.
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení3. srpna 1837
Osobní údaje
Datum narození3. června 1814
Místo narozeníPšovka u Mělníka, Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí7. ledna 1894 (ve věku 79 let)
Místo úmrtíLibochovice, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníproti vchodu hřbitovní kaple sv. Vavřince v Libochovicích
Národnostčeská
Povolánířímskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

J.M. can. Karel Kerka, německy Karl Kerka (3. června 1814 Pšovka u Mělníka[1]7. ledna 1894 Libochovice[2]) byl český římskokatolický kněz, osobní arciděkan[3] a čestný kanovník Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích.

Rodák ze Pšovky (dříve psáno Šopka) u Mělníka Karel Kerka byl na kněze vysvěcen 3. srpna 1837. Nejprve působil v Třebenicích, odkud byl povolán na funkci vicerektora kněžského semináře v Litoměřicích, kde byl oblíbený a vychoval mnoho kněžského dorostu. Ze semináře se vrátil do duchovní správy jako farář do Tušimic, kde bylo německy mluvící obyvatelstvo. Získal zde až patriarchální autoritu, která znamenala, že bez jeho rady se nic neobešlo. Kolem roku 1869 byl přeložen do Libochovic, kde byl děkanem. Pracoval zde v duchovní správě, ale ujímal se vřele i veřejných záležitostí, takže se stal čestným občanem Libochovic. S církevních úřadů zastával funkci biskupského vikáře a konzistorního rady. Stal se osobním arciděkanem a čestným kanovníkem katedrální kapituly v Litoměřicích. Zemřel 7. ledna 1894 v pověsti vzorného českého kněze. Pochován v kněžském hrobu proti vchodu hřbitovní kaple sv. Vavřince v Libochovicích.[4]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. VOLKERY, Augustinus. Diptychon sacerdotum Dioecesis Litomericensis inde ab anno 1886 pie in Domino defunctorum in eorundem memoriam. Litoměřice: Verlagsbuchdruckerei „Union“, Leitmeritz, Domgasse 16, 1937. 104 s. S. 2. (němčina) 
  4. Historie farnosti Libochovice[nedostupný zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]